O školce

Moravanská školička, na pohled velká a ne maličká,

stojí si tu na kopečku vedle letitého smrčku.

Chodník zavede Tě k mnoha dveřím, ale jen těm dvěma věřím.

Na jedněch najdeš sovičku a na těch druhých žabičku.

To jsou ty dveře správné a hned za nimi lavice máme.

 Sundáme botky, navléknem bačkory a vzápětí čekají nás schody.

Nožka nožku střídá, jde to dobře, prima!

Dojdeme až do šatny a tam se sami přestrojíme a jak? Tátové a mámy, my to známe, my to víme!

Pak zaťukáme, vejdeme a ve třídě se sejdeme.

Za rohem máme další místnost i tam se ozývá dětí vřískot.

Umývárna veselá je, s barevnými pruhy si hezky hraje.

Sovičky a Žabičky malebná kuchyňka spojuje a s dobrotami boduje.

Ty nám ale jezdí výtahem až z přízemí.

Tam, ve velké kuchyni, se vše v mňamky mění a nikdo ani tady nelení.

Věřte, nevěřte i prádelnu a mandl máme, a kudy dál, třeba na zahradu, známe.

To obejdete bazén a jste správně rázem.

V našem bazénu se celoročně mácháme a návyk na vodu si užíváme.

Na zahradu i okolo školky se dostaneme a z velkého kopce, pískoviště a prolézaček se radujeme.

Občas nám na zahradu přiletí něco z druhého patra, třabaaa… penál, pravítko

 tam už totiž jsou velcí školáci žádné malé dítko.

My jim občas zabrnkáme taky na nervy, protože dovádíme, a to hodně nahlas, jak ze zahrady, tak i z herny.

Máme se tu fajn, a to vědí všichni, co nás znaj.